úvod
Rozvrh
jak vypadají naše lekce
Přihlášení a platba
kontakt

UTANCOVAT SE
odkaz na skupinu na facebook
Propagujte i svojí stránku

Google Pagerank - utancovatse.czGoogle Pagerank
S-Rank - utancovatse.czS-Rank

Specifika rehabilitačních orientálních tanců

Orientální tance jako takové jsou přirozeně rehabilitační. Musí být ale správně prováděny, na což je třeba dbát hlavně u začátečnic. Naše kurzy proto vedeme v pomalejším tempu a vše řádně vysvětlujeme a případné chyby opravíme. Mají tedy šanci i méně nadané nebo méně pružné tanečnice každého věku. :-)

Důležitá je kvalitní rozcvička, která u nás trvá 20-30 minut. Uvolníme napětí z celého dne a zahřejeme tělo. Díky protažení a zpevňování je pak tanec příjemnější a jeho účinky jsou efektivnější. Čerpáme ze cvičení jako jóga a pilates.

Kurz je strukturovaný a jednotlivé lekce na sebe navazují. Na začátku taneční hodiny proto vždy opakujeme již probrané prvky a až poté přidáváme nové prvky a variace. Podle pokročilosti následují taneční kombinace, případně celé choreografie.

Posledních pět až deset minut lekce patří uvolnění a relaxaci. Závěrečné protažení uvolní svaly, celé tělo i mysl.


Zdravotní účinky břišních tanců

Orientální tance mají blahodárné účinky na celé tělo a mysl. Samovolně změní celkové držení těla a zjemní Vaše pohyby i v běžném životě. Naučíte se lépe vnímat vlastní tělo, prožitek z tance působí blahodárně na psychiku. zasněné tanečnice

Jaké jsou ohlasy našich kurzistek?

Jaké kurzy orientálního tance jsou vypsány?


Taneční Styly


Orientální břišní tanec

Něco málo o názvu

Název „břišní tanec“ poprvé použil francouzský spisovatel Emile Zola v roce 1880, při cestách po orientálních zemích. Pojmenoval ho na základě nápadných pohybů tanečnic „Danse du ventre“ - tanec břicha. V roce 1893 byl název přeložen do angličtiny, na prvním vystoupením břišní tanečnice v Chicagu, jako „belly dance“. Od té doby se téměř všechny orientální taneční styly často paušálně nazývají „břišní tance“.

Přesto, že tento název je světově rozšířený, většina tanečnic upřednostňuje název „orientální tanec“, protože přeci jen, nehýbeme zde jen břichem – hýbou se boky, hrudník, ramena, ruce i hlava.

V Egyptě je stále rozšířen název „Raks Skarki“ (Raqs Sharqi), což znamená „tanec východu“ a používá se především pro původní styl „Raks Baladi“. V Persii (Irán) se používá název „Raks Arabi“ neboli „Arabic dance“ - tedy „arabský tanec“. V Řecku mají „cifte telli“, V Turecku „gobek dans“ nebo „rakkase“.

Jak se dostal orientální tanec na Západ?

V 19. století objevili tento tanec cestovatelé a výše zmíněné vystoupení neznámé tanečnice v Chicagu se stalo senzací. Poté se proslavila „Little Egypt“ - tanečnice Farida Mahzar, pocházející ze Sýrie. Ve světě upnutých korzetů byl tanec, kde se používá celé tělo, šokující a fascinující. Následovala orientální vlna, do tance se promítaly západní představy pohádek tisíce a jedné noci. Do tohoto období patří například legendární tanečnice „Mata Hari“. Do všeho se pak zapojil Hollywood s orientálními filmy (také stylu 1001 noci). Hollywood pak ovlivnil zpětně Egyptskou kinematografii, kde byly tanečnice oblečeny a učesány podle západních představ.

Výuka orientálního tance, jako volnočasové aktivity začala v 60.letech v USA – orientální tance se staly „in“ ("the very sexy exercise", "make your husband a sultan"). V 70/80. letech se rozšířila výuka tance po celém světě. V České republice nastal velký boom až po revoluci.

Jaký tedy byl původní orientální tanec?

Dnešní orientální tance, které se pod tímto názvem učí jsou směsí všech možných původních orientálních stylů a baletu. Je to právě díky hollywoodskému období. I kostýmy rozhodně nejsou autentické a odpovídají tehdejším západním představám. Původní tanec nebyl tolik erotický a kostýmy byly střídmější, tanečnice oblečenější. Ve starých kulturách (Indie, Orient, Balkán, Středozemní moře) hrál tanec žen úlohu hlavně duchovní a rituální, kde pohyby pánve, typické pro břišní tanec, oslavovaly plodnost, bohyni Matku. I na Egyptských nástěnných malbách nalezneme, že tento tanec hrál v jejich kultuře důležitou roli.
...ještě více o stylech

Co se tančí na mých hodinách? (Alice)

Na hodinách pro začátečnice učím tento mix-styl orientálního tance, přičemž kladu důraz na jeho zdraví prospěšné účinky. Dbám, aby ženy dělaly pohyby správně. Jejich tělo se začíná zpružňovat a pomalu získává svou přirozenou pohybovou inteligenci. Ženy se nestačí divit, čím vším a jakými směry mohou pohybovat, přestávají je bolet záda, užívají si ladné pohyby a učí se lépe rozumět svému tělu.

Později přidávám stále více folklórního tance z různých oblastí - Egypt, Persie, Indie, Afghánistán, Uzbekistán a další. Je krásné poznávat určitou kulturu přes tanec, jeho energii, atmosféru a dynamiku. Folklorní tance prozrazují o každé kultuře hodně a my máme možnost to prožít na vlastní kůži:-)


American Tribal Style

Je tanec, který se začíná rozvíjet od roku 2000 i v ČR.
S novým pojetím orientálního tance, vycházejícím z egyptského folkloru ve spojení s flamenkem se v 80. letech objevila Jamila Salimpour. Zpočátku tancovala každá tanečnice na podiu sama, ovšem Carolena Nericcio vypracovala systém signálů, kterými se tanečnice dorozumněly pouze gesty a pohledem.

Prvky jsou více soustředěným pohybem dovnitř těla. Tanečnice se naladí na stejnou vlnu, někdy vystoupení předchází společná meditace (USA).

Pravý ATS je improvizace, při níž pocítíte sílu lidského spojení stejně jako v berberských i asijských kruhových a řadových tancích. Jedna tanečnice je leader-vůdce, určuje co se bude tančit, ovšem tanečnice se ve vedení střídají. Je to jedna velká hra, kterou si všechny účastnice užívají. Kromě samotného tance, se tanečnice doprovázejí na prstové činelky po vzoru egyptských tanečnic, které byly vedené, aby se mohly samostatně při tanci doprovázet na hudební nástroj.

Kostým čerpá z různých stylů orientálního tance. Povětšinou jsou pod širokou "létající sukní" (řasená kolová sukně na španělské flamenko se spodním lemem 9metrů dlouhým) ještě široké kalhoty ve stylu Ghawazee, jako top se obléká indické choli ze sametu nebo se zrcátky nebo vesta či kabátek Ghawazee styl, přes sukni se připevňuje pás zdobený zrcátky, mušlemi a starými arabskými mincemi i cikánké šátky. Používají se velbloudí střapce, tanečnice mají náramky, náhrdelníky, naušnice z Pakistánu, Afganistánu a dalších orientálních zemí, na hlavě mohou mít velký turban v berberském stylu s turkmenskou nebo berberskou čelenkou, čemuž odpovídá dramatické líčení, včetně berberského tetování. Postoj je hrdý a vyzařuje sílu ženské energie, hrdost a vznešenost. Někdy se používá jako rekvizita šavle nebo ohňové vějíře.

Jednou z nejlepších skupin jsou Fat Chance Belly Dance pod vedením Caroleny Nericcio, která podle mě dosud nebyla překonána. Výbornou tanečnicí je také Isadora Bushkovski.
(autorkou textu je Tereza Štojdlová)


Tribal fusion

Nejznámější ikonou nové generace vyznávající styl Tribal fusion posledních deseti let je Rachel Brice, žákyně Caroleny Nerricio. Do tribalu vnesla hadí pohyby a výraz hadí ženy.

Tribal fusion fúzuje ATS a klasický bellydance s ostatními styly tance. Prvky indického, perského, havajského, čínského, cikánského tance, tango i hip hop, prostě co tanečnice cítí.

Stejně tak i kostým může obsahovat cokoliv, fantazii se meze nekladou. Povětšinou je kostým více svůdný a odhalující, vršek tvoří top zdobený mincemi, turecké kalhoty nebo úzká sukně, patří k tomuto stylu tetování ve velkém stylu, romantické květiny i kovové pásy a prvky streetové módy.

I hudební doprovod se neomezuje na klasické orientání skladby a rytmy a využívá i nový proud elektronické hudby (Amon Tobin).

Výraznou taneční skupinou je Indigo (www.theindigo.net), které spojilo tribal Fusion s Burleskou. V současnosti tanečnice často propojují turecký cikánský tanec - karsilama s 9/8 rytmem. Zřetelně se vyprofiloval i proud "Gothic Fusion", který navazuje na společenskou skupinu z 80.let gothic, vyznávající temnou romantiku černé barvy a tajemného cynismu.

Na internetu je možné vidět klipy Ariellah, Tempest, Sashi. Tribal fusion se věnuje i Frank Farrinaro.

Tribal fusion se nebojí ani spojení s tangem, flamenkem nebo moderním tancem. I v tribal fusion se využívají prstové činelky, šavle, ohňové vějíře nebo jevištní efekty. Někdy se používá název Urban Tribal pro skupiny, které využívají moderní choreografie ve spojení s orientálním tancem, např. skupina Solstice. Mezi nové objevy patří Asharah.
(autorkou textu je Tereza Štojdlová)


Perský tanec - "Balet orientu"

Nepříliš známý a rozšířený v ČR je perský tanec. Složitý rytmus vyjádřený pohybem spojuje tanec s hudbou a poezií. Ladnost pohybu, výraz, gesta vyjadřují významy, které píseň sděluje divákům.

Nejde jen o pohybovou choreografii, ale o citlivé vzdělení a komunikaci s diváky. Tanec je dynamický a jemný zároveň. Tanečnice tančí sólově nebo ve skupinách. Písně se často inspirují súfijskou poezií perského mystika a filozofa Rúmiho z 12.století, který otevřel novou duchovní cestu a byl zakladatelem dervišských řádů ve střední Asii, ve kterých dosahovaly tanečníci spojení s Bohem pomocí transovního tance. Výbornou tanečnicí českého původu je Rena Milgrom.
(autorkou textu je Tereza Štojdlová)


Bollywood dance

Bollywoodský tanec není specifický taneční styl, ale směs tanečních směrů. Jeho kořeny jsou v populárních indických filmech. Tyto filmy jsou nazývány také „masala movies“ - podle indické směsi koření, protože obsahují takříkajíc od každého trochu (často od romantické komedie po akční thriller). Z hlediska filmového umění bývají tyto filmy zavrhovány, ale stále více lidí propadá jejich kouzlu, protože v nich objevují něco, co jinde téměř není k nalezení, opravdovou radost ze života, z pohybu a doslova záplavu citů. Ve správném indickém filmu bývá průměrně pět až šest vydatně opulentních tanečních scén.

O indických filmech

Termín Bollywood vznikl původně spojením slov Bombaj a Hollywood a slouží k neformálnímu označení největšího indického filmového průmyslu v Bombaji. Celkově se v Indii točí opravdu neuvěřitelné množství filmů a nejen v Mumbaji a nejen v jazyce hindi – bývá to přes 1000 filmů ve 27 jazycích ročně. Filmové hvězdy se těší velké popularitě a ty nejslavnější bývají hodně (opravdu hodně!) bohaté. (Herečky však dostávají za podobnou roli třetinový nebo čtvrtinový plat než jejich mužský protějšek...) Tančí se ve všech reklamách a není zde vnímáno jako něco špatného propůjčit svou tvář marketingu, spíše naopak. Samozřejmě vedle „mainstream“ scény je zde i nezávislá filmová produkce.

O tanci

V Bollywoodských filmech se tančí směs moderního tance a klasických indických tanců nebo různých folklorních stylů. Poslední léta si berou stále více za vzor západní tance ("Západ" neboli "Western" je z jejich pohledu Evropa a Amerika) a i západní verzi břišních tanců (viz výše) (tzv. břišní tanec je nyní v Indii populární, ale již v té komerční verzi, v západním "kabátě"). Tancem se ve filmu vyjadřují silné emoce, pro nás Evropany někdy možná až přehnané a vyhrocené. Taneční scény někdy do děje příliš nezapadají (lupiči přepadnou karavanu na poušti, pak si všichni spolu zatančí), někdy naopak probíhá část děje v nich (často zamilování se – muž se zamiluje do tančící dívky, která o jeho přítomnosti neví). Tancem se ve filmu také umělecky zpracovávají sexuální scény (dívka v mokrém sárí, náznaky kopulačních pohybů při tanci a podobně:-). Rychlost tance bývá enormní, všechny pohyby se nedají ani zahlédnout, natož pak zatančit:-) Vjem rychlosti je ještě podpořen častými střihy, kdy se mění kostýmy (ten se změní klidně i šestkrát za klip) i prostředí.

alice indie

Chci se utancovat!